Jak lahodno, v klín složit ruce
a býti zas jen člověkem,
po dobách přísné revoluce,
po boji zlém a odvěkém!
Nu, sřítili jsme pánaboha
a soudy vedli dějinné –
však přijde čas, že pocta mnohá
už našich skrání nemine.
Však teď je sladko, v citech vděčných
jak plyne čas, vše vítati,
i řadu týdnů bezslunečných
i dny, jež Osud vyzlatí.