Já celé noci – mladá leta –
nad Byronem jsem sníval rád –
teď člověk klidně čítá Goetha
a po desáté chodí spat.
Snů marných, touhy málo vděčné,
se zhostil nyní na vždycky,
má rád kus prosy užitečné
a klidný zápal básnický.
Kdos v rameno mu ťukne časem –
když člověk hlavu otočí,
nějaká žena s bílým vlasem
mu vážně hledí do očí...