Do zvěstí nesmrtelných činů,
do slávy vojska vítězné
napadne vždycky černých stínů,
jež zkalí radost z slunce dne:
jmen seznam, jmena divná cizí,
jež přečteš a jež hned ti zmizí,
však děs a bázeň srdce rvou,
že najdeš jedno... Seznam taký
žen, matek zvlášť je lektyrou
a čtou ji zjitřenými zraky...
Tak našel jsem i jmeno jeho
v té truchlé konsignaci jmen –
ne mrtvého, ne raněného,
leč výslovně jen: nemocen.
Že sudbou slavných osobností
stal majetkem se veřejnosti,
já mohl číst pak v novinách,
kdy přijel, kde je v ošetření,
že účast po všech končinách
a k obavám že příčin není.