Hlod vzpomínek a noční bdění,
kdy lůžko vlhne slzami,
kdy tajný smutek, matné chvění
pod hedvábnými řasami –
toť vám as bájkou z divných časů,
jíž směje se váš něžný ret,
vám, jíž dal osud řídkou krásu
a život teprv šestnáct let!
Vám, jež jste jako vzácná růže,
jež ve skleníku kvete jen,
kam záře slunce vniknout může,
však nikdy déšť a bouře sten!
A přijde den, kdy v plavé vlasy
vám vpletou vínek zelený,
a vaše šťastné, dětské časy
dál plynout budou bez změny!
A světlý list vašeho žití
– až dočtete jej zářící –
kraj teplý bude, plný kvítí,
kde vždycky pěli slavíci...