Mou vinou není, bůh to ví,
že musíval jsem sokovi
i pětkrát tutéž ránu dát –
než u nás člověk přesvědčí,
co jinde jasno bez řečí –
kdo zažil, může povídat!
A nejsem vinen, za těch chvil,
že plochou šavlí jsem v ně bil,
vždyť nejsem strůjcem zázraků –
kde ztupěle zřel protivník,
když děl jsem: vy jste naivník –
řek jsem pak přímo: hlupáku! –