Zde stojí nahá. Úzkostlivý zrak
se dívá k moři, odkud On k ní zeje...
Bok její halí světlých vlasů mrak
a dlaněmi si bílá ňadra kreje.
A On se blíží. Bankéř, obchodník,
či farmář tlustý. Zchytrale ji měří –
až v duši jí ten divný pohled vnik,
tak hafan hledí k dostižené zvěři.
A ona ví: to vášeň nebude,
jež stiskla by jí svítící to tělo –
ach, to by byla trefa, Osude,
nic není, čeho víc by se jí chtělo!
On jí však tuhost žití ukáže
a bude tupým bezohledným pánem
a bude hnát ji k pracím plantáže
a na konec bít uzlovitým lanem.