Ty úspěchy u diplomatů, vlád –
toť renommée, jež významu ti nedá,
vždyť víme „jakou malou ovládat
svět moudrostí lze“, jak děl starý Švéda.
A boje doma – inu, neposeda
je dobrý národ. Není zrovna rád,
když nad horizont žabí se mu zvedá
ta, ona hlava – – proto do ní prát.
Tož: tam jsi nezpych, zde tě neubili
a neubijí... Snad to české Štěstí
se s národem svým přece nerozdvojí,
snad v posled svede k dobrému vše cíli:
a Naděj dobrých po zlých cestách vésti
dá moudrou, pevnou, čistou ruku tvojí.