Šla jsem nažít jetelíčka
panskýho,
přijel ke mně oficírek,
chci-li ho.
Císařský to oficírek,
šestnáct let,
pod nosem a na bradě měl
vousů pět.
Já se smála a mu prála,
ne, že ne,
že můj hoch žne támhle pole
ječmene.
Že jak drak je... kdyby věděl
ten by ďál...
Švejdů pět že do krvava
ondy spral...
To jsem řekla, potom křikla:
Jeníku! –
Ale panák už byl někde
v lesíku!