– jo jo... Co dělat?... Tak už je to. –
– Eh, což!... Jen když je člověk zdráv! –
– Já neviděl vás celé leto –
– A od syna což? žádných zpráv? –
– Psal ondy, ale celkem pranic –
– A doma všecko zdrávo, že? –
– No, ženě bývá nějak nanic –
– I vida, vida! Hehehe! –
– No, vy hned... nervy jsou to jen tu...
vždyť máme leta... – – Čtveráku,
vy víte, v starém testamentu,
kdy Sára, tento, k Isáku? –
– Ne... do opravdy... – – Jak jdou kšefty?–
– To víte... válka... A jak vám? –
– Továrna stojí... Kousám nehty...
Milion v pekle... přísahám –
– Jo jo... – – – Ba ba – – No nějak bylo
a nějak bude – – Tak to jest. –
– A Fuchse to už převalilo –
– Co povídáte? – – Na mou čest –
– No Fuchse!? – – Inu, každý to má,
já říkám: Já to nezměním. –
– Má řeč to. – – Seď si každý doma
a pozor se svým míněním. –
– Ba, čas je zlý. – – A člověk neví –
– Ba, nikdy neví, co a jak –
– A konečně jsme tu jak plevy –
– A foukne vítr... ba, že tak –
– Tak Fuchs už... inu, vida... vida –
– Znám strýce jeho... hodný muž –
– I na nejlepší padne bída –
– A člověk holý je jak nůž –
– Ba ba... a nemyslete o mně...
s tou ženou jako... – – Na, na, vy! –
– A na shledanou! Těšilo mě! –
– Má úcta! Doma pozdravy! –