Je v hlavě oheň. Z očí hrozí
dvě namířené pistole.
Co v duši plánů, vědí bozi,
a poctivé co svévole!
A na jeviště světa pádí –
jich pyšný poroučí si hlas:
Hle, my jsme my! A my jsme Mládí!
K života hodům pusťte nás!
Jsou rudí hesly zánovními,
do tichých ulic hází strach,
vychrtlá Sláva běží s nimi,
jež kochává je v kavárnách.
Ten onen chvilkou v běhu padá.
Ten onen je zas druhy sklán.
Ten onen odstoup. Ryčná řada
v sál vrazila. Je dokořán.