Skip to content
1864–1942

DANTON III.

Josef Svatopluk Machar

Jsme všichni lotry. Lotry nebo blázny jsme všichni, kdož tu Revoluci vedem... A bylo jinak někdy? Nejsou vlastně v dějinách lidstva všecky velké činy,

sil rozmachy a vzplápolání duchů jen dílem těch, v jichž zasažených duších šílenství doutná? Neboť řekni: lotr – a řek jsi člověk, jehož kořen žití

užírá nemoc. Je snad zdráv ten mozek, jejž siná zmije z Arrasu má v lebce? Zdráv Marat špinavý a Couthon tigr? Saint-Just, ten zloděj? Obluda ta Fouché?

Henriot piják, Chaumette komediant, já sám, chlap pustý bez morálních zásad, milovník vína, jídel, žen i peněz, ať přijdou odkudkoli? U všech čertů,

my historii děláme, jsme síly vln revolučních – víme vlastně v posled, kam, proč a k čemu? Snad jen Robespierre se domnívá, že ví to, jako myslí,

že všecko řídí... Je Zlo nebo Dobro? Kde hranice jsou? K smíchu, školské bajky. Však Revoluce je přec dobrým dílem, ač živena je námi, lotry, blázny.

Kdo vyzná se v tom? A jak požírá vše, jak krev nám pije! Neustane dříve, až pohltá nás. Marno vzdorovati. Jak Girondisty vzala, vezme jistě

i hlavu moji, cítím, jak mi sedí už provisorně jenom na ramenou, i nečistého Marata už schrupla, a Saint-Just úhoř, podagrista Couthon

už dojista jí také neutekou. A Robespierre, lojové to světlo, to shasne v posled. Potom zajde sama. Zdá se, že malý žertík sehrají si

Příroda s Historií. Příroda jí dala pár zasažených duší ku spálení přežitků starých, haraburdí věků, a Madame Historie pálí. Duše hoří

a hoří dobře. Haraburdí hoří a také dobře. Až tu zbude popel, i z nás i z něho, Madame Historie zavede svěží nové hospodářství

pro zdravé lidi, Příroda se zbyla hromádky lebek, jejichž mozek nebyl dle programu, neb dáma ta je moudrá, chce zdraví jedinců i společnosti –

nu, slovem tedy: podají si ruce, až bude po všem, budou spokojeny, Francie bude pokoj mít, my také... A to je bůh – by řekl Robespierre,

neb pedantem je arraská ta zmije a chce mít všecko pěkně urovnáno... Já nevím. Vím jen: tak jest, jak být musí. A vím, proč hlava má mi na mém hrdle

nejistě sedí... Dantone, toť Osud.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
DANTON III. · Josef Svatopluk Machar · Poetry Cove