Soused Klíma věru neznabožsky žije:
jen co hrdlo ráčí, nacpe mu a pije,
okrádá kde koho, lže jak noviny,
postrachem je vsi a hrůzou rodiny –
sousede ty Klímo, nebudeš se báti,
až před pánembohem budeš jednou státi
na posledním soudě – nebudeš mít strach,
až tam budeš státi vysvlečen a nah?
Klíma se jen směje: Však mi stačí kasa
najdu já tam jistě Boučka nebo Bassa
holečkové moji, já ty soudy znám:
bylo nějak tady, bude nějak tam.