Mé myšlénky jak bujní oři
se zatoulaly do dáli.
Step jak stůl rovná, bez pohoří,
v ní oři mí se toulali.
Step nekonečná v šíř i v dáli
a nad ní nebe bez oblak –
mí oři se tam zatoulali,
a bez nich bylo dobře tak...
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.