Trůn – pěkná věc. A býti panovníkem,
je slušné zaměstnání po případě.
Leč dynastie své být prvním v řadě,
je povážlivo. Ale vezmem s díkem.
Lid rumunský – hm, každým okamžikem
hnal vládce k čertu... Inu, je to mládě...
Jist armádou být, mínil Bismarck radě,
jist každým seržantem i plukovníkem,
a půjde všecko. Lid ten řeč má svoji,
prý divnou trochu – náboženství také –
i šlechtictvo je tam prý všelijaké –
nu, trochu učit budeme se nyní,
vždyť trůn je trůn přec a, jak Bismarck míní,
pro život za vzpomínku vždycky stojí.