Prochladlým vzduchem vlaštovek šiky
o závod s mračny od severu táhnou
v polední stranu.
Šedivé mlhy plazí se vzhůru
po bocích horských. Řidnou hlavy lesů,
a rudnou sady.
Veliké koše plní se hrozny,
vinohrad šumí hlaholivým zpěvem
chlapců a dívek.
Co se to třpytí v těch našich vlasech?
Sníh ještě nespad s šedivého nebe,
Cynthie moje!
Cynthie moje, nemožno zvrátit
los neúprosný! Naplň nám dvé číší
a dej mi ruku!
Vpijem se v doby bouřného mládí,
vzbudíme všechny upomínky jara
i žáry léta!
Neb to, co bylo, schováno leží
v těch našich srdcích: ve tvém síla moje,
v mém tvoje mládí.
Pak ať si venku Severák skučí
a hází zlostně urvanými listy,
Cynthie moje!