Byl monarcha absolutní –
čeští lidé byli smutní;
když pak přišla konstituce –
mnuli sobě chvíli ruce;
v revoluci zajásali
vzkřiky slávy, blaha, chvály –
teď jsou kyselí a plaší
z demokracie té naší,
že prý nyní, že prý cosi,
inu, věší hlavy, nosy.
Osude, ať co chceš snováš –
těm lidem se nezachováš.