Má milá chodí po nábřeží.
Ale kdo ji to provádí?
Ten hezký hoch, té tváře svěží!
Bože, to děvče vyvádí!
Dokonce, jak jsem šel teď kolem,
jsem zaslech: „Pane kollego...“
Ó proč mi plníš srdce bolem,
má Alfo i má Omego?
Už vím, co v tváři tvojí zrádné
ten lichý úsměv znamená,
v té kráse, která neuvadne,
má císařovno vznešená! –
Já ještě skočím s mostu pro ni,
bych skončil svojí lásky žel,
jak k vůli Virginii loni.
Tenkrát jsem si to rozmyslel.