Pojď, má milá! Usměvavě
svítí jarní slunce v kraji.
Dnes je Velký Pátek právě,
poklady se otvírají.
Dost dlouho již s mojí mukou
jsi tak rozkošně si hrála,
a svou krásnou, bílou rukou
vesele mne křižovala.
Srdce mé se v ohni svíjí,
umučeno, zbičováno
tisíckrát již v agonii
zašeptalo: Dokonáno!
Pojď, dnes v blahu bezejmeném,
v dvojím krásném roztoužení,
v objetí svém zapomenem
na minulá utrpení.
Neboj se mne! Ještě dneska
budeš se mnou jistě v ráji.
Na má prsa, holka hezká!
Poklady se otvírají.