Tam u nás doma za hřbitovní zdí
se rok co rok vždy malý slavík uhnízdí.
A večer květnový když nad plochý kraj splývá,
ve křoví rozkvetlém tam svoji píseň zpívá.
Noc kráčí nad Prahou... A mně to srdce stiská,
po jednom kraji vzdáleném se mi tak prudce stýská,
a hlavou churavou se žene touha divá
po tichém hřbitovu, kde malý slavík zpívá.