Do modrého vzduchu
slunce žár se lije.
Světla proužek padá
skrze žalusie.
V sladké nečinnosti
ležím na svém sofa,
cigarety kouřím
s klidem filosofa.
V Italii totiž
národní zvyk jest to:
V době velkých veder
celičké spí město.
Je to vůbec národ
ospalý a líný,
bez ideí, činů,
jako žádný jiný.
Za to u nás v Čechách
mužové jsou práce,
pořádají schůze,
taky demonstrace
za volební právo,
osm hodin práce,
osm hodin spát a
osm vzdělávat se.
S demonstracemi však
nejsou žádné hračky,
zvlášť pro toho, kdo má
čisté podvlékačky.
Z demonstrací strach jsem
míval vždycky v žití,
ale nyní přece
chtěl bych v Praze býti,
účastnit se schůzí,
když jsou demonstrace,
bych moh’ osm hodin
denně vzdělávat se.