Bylo mi horko a voněly růže
těžkou a omamnou závratí.
Tehdy ta ženská mi řekla ta slova,
která mi neměla říkati.
„Glühendes Sterben, süßes Verderben“,
verš starodávný říkaje
jsem povstal a z komnaty nehostinné
jsem vyšel. A šel jsem do háje.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.