Mé dítě, je cos víc než nebe, bozi, ženy,
než nebe Indrovo, zjev krásy beze změny,
jež božskou Sači zve se,
je cosi víc než rozkoš opojná i vlahá,
víc nežli zářící a zkvetlá ona dráha,
jíž k bohů městu jde se.
Mé dítě, slunce vychladne a zemrou bozi,
skon jim jak lidem, kráse, síle hrozí,
vše zmizí v časů změně.
Jen Velký kdos, jenž řídí světy, tiší vlny,
má dar ten nejvyšší, mír lásky plný,
jenž září neproměnně.