Ohromném drží na řetěze
otroků, bláznů divnou směs
král světa Mamon vedle kněze,
by svět byl jeden jásot, ples.
Upírů hejno dál se slétá,
jim privilejí dána moc, –
nechť český kraj dál rájem zkvétá,
má zemi rodná, dobrou noc!
A krev nám ssají. Bez výkřiku,
plakat se nechce, nechce smát.
Teď není éra mučeníků
a nedůstojno věru lkát.
Ať krev nám ssají! Bez protestu
se přece snadno nedáme – –
A je ti, jak bys našel cestu
do budoucnosti neznámé.
Chytráci pějí kolébavku,
bys usnul v sladké závrati –
jen pro bůh, vzpouru ne a stávku,
líp, hochu, dnes se šosatí...
Však beztoho dle dějin vzoru
vzplá války rudá záplava,
srp velký vzchází na obzoru –
ohromná šavle krvavá.