Se svojí flétnou, jež je z jade,
já lidem zpíval píseň z hlubin srdce svého.
I smáli se lidé nerozumějíce.
V bolesti zvedl jsem flétnu svou, jež je z jade,
k nebi a pěl jsem píseň svou bohům.
Štěstím se smáli bohové, v rozhořelých
oblacích tančíce dle mé písně.
Svou píseň nezpívám již lidem
k rozkoši. Zpívám ji stromům a ptákům,
pomněnkám, lotosům, tichým vodám,
luně i slunci i zemi. I vlastnímu tichému srdci
svou píseň hraji na flétnu, jež je z jade.