Mnoho knih ti nedám, dítě; vím, že rozkoš hledání je
z nejkrásnějších rozkoší všech, zdroj když čisté poesie
zableskne ti démantovým okem v husté mlází spleti;
dítě, tuto rozkoš srdce znají dobře jenom děti.
Miluj ty, z jichž řádků tryská duše vroucí, krásná, vzdorná,
zhrdej těmi, jejichž řeč jen prázdná hádka neúmorná;
knihy samy ničím nejsou, život v nich se musí tajit,
žití rozkoš, odvahu a sílu nutno v sobě najít;
život onen mnohotvárný, život dravý, krutý, žárný,
život, nádherný sen žití, o němž rabům nesnilo se,
úsměvný ten sladký život v červáncích a jitřní rose,
jediného Boha slaví kosmu píseň opojivá,
nad hroby jež dál hřmí, v srdci tvém též věčný zpěv svůj zpívá.