Tu píseň, kterou nikdo nezná,
tu sladkou píseň beze slov,
v níž poledne je i noc hvězdná,
cíl k ráji i směr na hřbitov,
tu píseň, která zlatem zvoní,
tu píseň, která květy voní,
tu píseň, jež je mořem bez dna,
tu sladkou píseň beze slov.
V té písni minulost je celá,
v té písni zvučí srdcí kov,
ta stokráte nás rozechvěla
svou melodií, rytmem strof,
ta píseň naše duše spíná,
v ní našich těl je skryta vina,
toť píseň, která divy dělá,
ta naše píseň beze slov...
Tu píseň zpívej, touhou zmdlená,
až budeš líbat lásky rov,
má živoucí i mrtvá žena,
v níž metu získal ďábla lov,
tu píseň žehnej ve své duši
a zpívej, když tě život vzruší,
bys znovu byla okouzlena
tou sladkou písní beze slov.