Srdce se mi zatoulalo,
nevím kam,
a tak maně na tebe si
vzpomínám,
jest-li snad u tebe není
pro slůvko a políbení,
jak závdavek do budoucna
k lásky hrám.
Neubliž mu moje milá,
rozmilá,
kdybys je kdes náhodou snad
chytila,
potěš se s ním, pusu dej mu,
trochu štěstí chvíli přej mu,
neboť bys je nevlídností
zabila.
Jako bílou holubičku
pusť je zas,
vždyť víš, že má tolik rádo
slunce jas
a pak za ním šeptej jemně,
že i ty poletíš ke mně,
abych já zas tvoje srdce
našel snáz.