Do světa se rozjedeme
v jeden slavný den
a svou lásku dáme v sázku
pro rozmary, z nichž náš celý
život upředen.
Nevíme, co dálky tají
pro nás pro oba,
zda v nich štěstí zašelestí
v hloubky duše, nebo zda v nich
zmar a poroba.
Jiné kraje, jiní lidé,
jiný vzruch a vznět,
jiní bozi i ubozí,
tak jak jiným lidské štěstí
a přemíra běd.
Ponoříme lačné duše
v divuplný proud,
srdce bdělá, žhavá těla
necháme, by okusila
svobody i pout.
Snad v tom světě zahyneme
všemi zrazeni
a snad zase, jako k spáse,
vrátíme se ohřáti se
k svému plameni.