Skip to content
1874–1930

SIESTA.

Josef Lukavský

V siestě své odpolední tak jsem včera snil: Milá, zlaté oči zvedni, bych zář zachytil...

Sevři mne náručí žhoucí, ptej se: máš mne rád? a uslyšíš srdce tlouci: musím milovat.

Dej mi rtů svých oheň živý, prsů bílý květ, dej mi všecky vzácné divy svých dvaceti let.

Všecku svoji lásku dej mi, všecku lásku vem' a tu něžnou víru přej mi, že's mým osudem.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
SIESTA. · Josef Lukavský · Poetry Cove