Tvář gentlasa, vlas truchlivého snílka
a v zraku, v ústech pohrdání.
Nebudu tvrdit, co fakt a co mýlka,
a opravovat malířovo zdání.
Ať třeba Amor vzal ho na křidýlka,
ať milují ho pouchlátka i paní,
ať objemná, či etherická tílka
v tajemných nocích sní o objímání –
já říkám pouze: tenor operetty...
Tím dáno vše. Má jistá blaženství
a hazardovat smí se srdci jako s lety.
Je sladkou náplastí toužící na ženství,
je s C a tricotem Napoleonem času,
než pošle nálada i operettu k ďasu.