My nemilujem širý svět
a známe jen, co doma
a dovedem to povědět
vlasteneckýma rtoma.
Že revoluce v Stambulu?
To nehne pana Bambulu –
nechť svět se rve a bije,
on vlastenecký malvaz přec
u Fleků klidně pije.
Vždyť u nás věcí dost a dost
jež za srdce nás chytí
a přejdi jenom dvakrát most
a poznáš české žití.
Idee? Lidstvo? Škoda slov!
Pan Bambula je filosof –
co jsou mu rebelie?
on vlastenecký malvaz přec
u Fleků klidně pije.
Jsou volby, schůze, výlety
a tak je život pestrý,
ba na slavnostech s konfety
lze najít vnadné sestry.
Drinopol? Záhřeb? Volný lid?
Pan Bambula chce volně žít,
neb za svoje on žije
a vlastenecký malvaz přec
u Fleků klidně pije.
Vzal všecku politiku ďas,
ta k přemýšlení nutí
a proto není nad malvaz,
jenž popíjí se s chutí.
A než se skončí jeden den,
pan Bambula je nachmelen,
však sotva střízlivý je,
zas vlastenecký malvaz přec
u Fleků klidně pije.
Bambula kdo je? Inu, Čech,
Pražák a co víc chcete?
Ty nelze spočíst na prstech,
na sta jich naleznete.
Vzdělání, duše k smíchu jsou!
Bambula ten je Bambulou –
a žije, jí a hnije
a vlastenecký malvaz dál
u Fleků denně pije.