Zpívám ti, má milá, písničku,
o štěstí písničku dnes,
jak skřivan, jenž včera k nebíčku
jásavě vzhůru se vznes'
a zpíval a zvonil veselý,
jak by se sblížit chtěl s anděly,
kterým tu písničku nes' –
do nebe nes'.
Štěstí je na světě pramálo,
žalů je na světě víc,
a proto, když koho potkalo,
každý mu pospíchá vstříc,
chytí je a drží vší silou,
až má jím dušičku opilou
a střízliv zas nemá nic –
zas nemá nic.
Až na nás štěstí se usměje,
malounko vezmem si jen,
by nám dál kynula naděje
na nový o štěstí sen
a to své malounko v neděli
každý z nás schová a rozdělí
poctivě pro noc i den –
pro noc i den.