Písničku psát dnes nedovedu
o tom všem, o čem sním,
a monolog jen hloupý vedu
o čase budoucím,
až na vážky svá srdce dáme
a stejně s nimi zahoupáme,
že stejná bude jejich cena
s vin těžkým závažím.
Písničku potom zazpíváme,
že naším celý svět,
že všecko štěstí v duších máme
a že je konec běd,
že naprosto a jistě víme,
jak smutný dnešek proměníme
v radostný tanec opojení,
na srdci srdce, na rtu ret.
Písničko moje, šumná Shimmy!
v dušičku moje slova vem'
a opakuj je rtíky svými
a doprovázej úsměvem.
S vůněmi květů přileť ke mně,
silná a chtivá jako země,
ať refrain spolu plni štěstí
tam u nás doma zapějem'.