Alou, páni muzikanti
zahrajte mi dokola
– jsem rakouským poplatníkem,
jehož nikdo nezdolá.
Ať finanční ministr,
berní, nebo půlmistr
chtějí daně, dám je řádně,
v placení jsem velmistr.
Na marinu, na kanony,
třikrát denně chtěl bych platit,
aby nebyl nepokoj.
Jak to asi dopadne,
až nás někdo napadne
a beze všech dlouhých řečí
něco nám tu ukradne?
Od huby si utrhnu rád,
když tím říši pomohu
a kdybych měl kudlu pískat,
neřeknu, že nemohu.
Řemen více utáhnu,
na slámu se natáhnu,
neboť vím, že za náhradu
potom nebe dosáhnu.
Život pro stát obětovat
to už není žádný um,
moh' pomoci k penězům.
Turek musí prachy mít,
Maďar musí zbytek vzít
a Berlínský Přítel také
na něco má apetit.
Alou, páni muzikanti
zahrajte mi dokola,
než svou polku dotancuju,
přijde pro mne patrola.
Včera jsem se pochlubil
pěťák, že mi ze mzdy zbyl
a už arch mám, že jsem erár
o ten pěťák ošidil.