Zlato svých vlasů rozestři,
jak měkký koberec pro vášní šílený tanec.
Hýřit budeme pouze tři:
ty, rozkoš, potulný psanec.
Duše své něhu rozdýchej,
jak vůni rozkvetlých půlnočních, podzimních fial.
Všecko své, ženo, dej, ó dej,
mně, vrahu, který tě stihal...
Síly plameny zažehni
a tělo mé, duši, touhy veškeré zapal.
V lokty mé žhoucí ulehni,
bych slávu života chápal.