Otevřenou duší chci pohlížeti v světla,
do dálek zahodit své smutky zbabělé
a květů natrhat, kde země jimi zkvetla
a slavně opustit krajiny setmělé.
Zapálím požáry v své duše pustých kobách,
vítězné prapory nad oltář postavím
a zničím směle vše, co bylo v zašlých dobách
a Slunce a Jasna zrození oslavím.
Již duše dokořán! A vína a kletby a ženy!
Královny Rozkoše vládnou v mých síních dnes!
Pryč Smutky! Táhněte zoufalství feny!
Já číši radosti a blaha k výškám vznes!