Kdo máš ňáký milionek,
neváhej s ním přijít sem,
my ho ihned, dokud teplý,
k Prašné bráně zanesem'.
Tam se ztratí, jako fík
za maličký okamžik,
jak už se tam utopilo
milionků několik.
Je tam zvíře strašidelné,
s přeukrutnou tlamou drak,
který papá miliony
a účty zpět dává pak.
Poplatníci blažení
patří na to snažení
a shání zas novou porci
letošního ražení.
Chudým dávat to je hloupé,
z toho už jsme vyrostli
a umělcům z našich peněz
zas by rohy narostly.
A na školy dávati?
Stát ať si je zaplatí,
my jsme rádi, na bankety
když můžeme sehnati.
Nic pro sebe neděláme,
strýčkování neznáme,
vše jen pro vlast a pro národ
z pouhé lásky děláme.
Aby Němcům praskla žluč,
kdo máš milionek, půjč
a pak se representaci
vedle Prašné brány uč.
Poplatníci, bratři, Češi,
s malou prosbou i k vám jdem,
v čepicích všecky úspory
všichni noste rychle sem.
Kdo dá rychle, dvakrát dá –
obec je vám oddaná;
na bankety bude nová
velikánská dvorana.