Frakové šaty černé, zcela nové
a polobotky jemné lakýrové
a pružný krok
měl student Flok.
Radost měl v srdci, něžný úsměv v líci,
v tobolce měl korunky cinkající
a jako bůh
šel v dívek kruh.
Hezkou si pannu vybral, jak se sluší,
v tanci jí ďábla vzbudil v mladé duši
a v slib ji chyt,
že smí ji mít...
Rozešli se. V šest hodin měnil v skutky
svá slova v loktech vilné prostitutky,
co v dívčí sen
bůh, Flok, plál jen.
Den po dni hezká dívka čeká marně,
bálový úbor leží v zastavárně,
i Flok si lehl a den po dni čeká,
kdy s bohem dá mu nemocnice c. k.