Moje milá zapomíná,
že mne musí ráda mít
i když smí být denně jiná,
by se mohla zalíbit,
ale srdce zraní-li mi
slovy nebo skutky zlými,
řekne tím, že není mojí
a že zemřel její cit.
Moje milá býti musí
jenom mojí v noc i den
a když jiný loupit zkusí,
musí býti odražen
její vírou, její silou,
že je jedinečnou milou,
jíž byl úděl slavné lásky
přán a snad i předurčen.
Moje milá musí míti
nejen oči ze zlata –
celá musí zlatou býti,
světlou září objatá.
Madonna i pekelnice,
milující víc a více
toho, s nímž chce spojena být
jenom láskou bohata.