Má Kleopatra – ne, královská žena.
Má Kleopatra zrodila se v kalu
a bouře byly hudbou její duši,
jíž věnovala milujícím mužům.
Cigarety a rozpustilý tanec,
smyslná gesta, víno, divočení
milovala má smavá Kleopatra,
bohyně našich nespoutaných zábav.
A když tak k ránu dospěli jsme k bodu,
kdy šílená jen radost s námi byla,
tu Kleopatra, silná žena vášně,
nechala sluncem líbat svoje tělo.
My, diví chrti, hltali pak krásu,
jež jako blesk nám zraky oslepila
a nikdo neměl síly vzít ji v lokty
a opojit se vínem její touhy,
když tančila před námi k poctě slunce
a její zlaté, hebké, dlouhé vlasy
rozpjaty zahalily ňader hrozny
a objímaly tělo její štíhlé...
Má Kleopatro – naše Kleopatro –
tys milovala slunce a tvá vášeň
nás spalovala... Kde jsi, ženo světla,
proč, královno, jsi opustila nás?