Že Evropa se chvěje v hrozné křeči?
Bestie války, že chce kořist svou?
Jaro je jaro a láska je láska
a jejich krása krásou jedinou.
Že proudy Sávy zardělé jsou krví,
že rozvrat rodin zítra přijde snad?
V dnech jara stačí přitisknutí k hrudi
a tichý šepot: mám tě z duše rád.
Nač pessimismus, když vše kolem raší,
nač slzy, nářky, když je květů čas?
milujme jaro, žijme svoje chvíle –
nevíme zítra, co bude z nás.