Že Dalibor kdys hrál na struně jedné,
byl o tři stupně horší Kubelíka
a jeho sláva proto před ním bledne
a v rozvalinách černé věže bliká.
Čas jiný dnes a vlna toho zvedne,
kdo vztyčuje se a jsem vítěz říká
a letí světem v touze neposedné,
než v posled zahraje si na tatíka.
Duch praktický pak proměňuje v zlato
ne tony jen a smyčce zápolení,
leč také běžné věci každodenní.
Promění v brikety a rašelinu bláto
a vodu studničnou a slivky pivní
v zázračné proudy radioaktivní.