Assyrů kulturu když vstřebal v bytost svou
vášnivě bouřlivou, bouřlivě vášnivou,
neváhal ke sfingám ve slunný Egypt jít
a jeho velikost v svou duši ještě vzít.
Pak frašku přeložil, z níž sálal vtipů třpyt,
aby v ní uplatnil klassický krasocit
a zvolal radostně: Národe, hola, hou!
já jsem to světlo, jež ti září noční tmou.
Je ve psí drama dnes – je zvednu do výší,
je ve psí herectví – jen já je napravím,
neb mágů Chaldejských já všecky taje vím.
Však staré nutno smést – nás pokrok povýší...
A dnes? Co umění? Stoik dí: tak, tak, tak.
Bez velkých při zemi je také moudrý mág.