Co do života člověk přináší si,
tím budoucím dnům etiketa dána
a zbytečno je ptát se, co a čí jsi
a jaká je ti cesta vykázána.
Ten hledá štěstí v nadoblačné říši,
ten na zemi z paria roste v pána,
ten bezradný je, ten vždy radu ví si,
ten v noci vidí a ten slep i z rána.
Však k věci, k věci. – Žádné kudrlinky.
Když dítětem byl, položeným v plínky,
on nestaral se, zda dcerou či synem –
jen látky kolem bral do malých pěstí
už tehda věda, že udělá štěstí
ne na jevišti, ale Kaolinem.