Chuďasové snadno nyní
dokážou co boháči
a tak na měsíc se jede,
když už země nestačí.
Bez koňů a autobusů,
bez tramvají, bez vlaků
cestuje se jako z musu
v dnešní době zázraků.
Lidský mozek nezná klidu,
vynalézá, vymýšlí,
aby jsme už z překvapení
ani chvíli nevyšli.
Vzduchoplavba, lodní šrouby
překonanou věcí jsou,
na kolejích rostou houby –
lidé zrakem cestujou.
Velká bouda, malé vstupné
fantasie kapánek
všem vehiklům kontinentu
zapálily kahánek,
Řádný slamník uvnitř leží,
nad ním plachta napjata
a už se ku předu běží
přes moře i přes bláta.
Města, vsi a země mizí,
vesmírem se proletí,
„hvězdy“ sem tam potkat možno,
což i u nás viděti.
Až na měsíc doletí se
než bys napočítal pět
a tam mnohé divy smí se
pouhým zrakem uvidět.
Co učenci nedovedli,
spekulace dokáže,
k čemuž není více třeba
nežli trocha kuráže.
V obchodě i politice
vede vždycky kuráž prim
a čím kdo jí plýtvá více,
tím dříve je velikým.
Německo zlá nemoc stihla
a horečka třepe jím,
aby mohla kulturu dát
provinciím vzduchovým.
V říši kázně, dobrých mravů,
silných piv a slabých vín,
jako dřív se řvalo Bismark
dnes se řve: Hail Zeppelin!