Tak často jsem tě vídával,
když truchliva jsi byla,
a na rtech s tichým úsměvem,
když slze’s potlačila.
A často jsem si pomyslil:
nás bolest s žalem bratří, –
však jaký stesk, když zvěděl jsem,
komu tvé srdce patří!...
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.