Tobě vděčím, moje milá,
že’s mě doufat naučila,
neboť věřím, květe bílý,
k jasnému že spějem cíli.
Přijde jaro – duše vysní
mnoho nových lásky písní,
v náruč Tvojí budou spěti
orlem, který k slunci letí...
A mé srdce bez úkoje
zaplesá si: Věčně’s moje!