Stýská se mi, moje drahá,
po Tvém švarném zjevu, –
kudy chodím, tudy myslím
na svou ladnou děvu.
Myslím na Tvé vonné vlasy,
na Tvou krásnou hlavu,
jichž bych nechtěl zaměniti
za vši světskou slávu.
Myslím na Tvé měkké oko,
na Tvé oko jasné,
na Tvé milé dívčí ruce,
na rty Tvoje krásné!
Nevidět Tě celý týden,
působí mi hoře:
život se mi jeví býti
jako v mlhách moře.
Nevidět Tě celý týden,
nekonečnem zdá se...
Stýská se mi, duše moje,
po Tvé jasné Kráse!