Smrť a láska všechno tvorstvo
ve svou náruč přitiskne,
ba tak tiše se přiblíží,
že ni retem nepyskne.
A jak smrť nás ve hrob skládá,
tak nás láska povznáší,
nade hroby s námi spěje,
v říši hvězd nás unáší.
A jak z hrobů květy pučí,
tak zas z lásky polibky,
ale nezdobí však hroby –:
zdobí zlaté kolíbky.