Je pusto kol, je smutno kolem,
a kraj se mrazem chvěje,
když z nitra první lásky sen
za černé hory spěje.
A pusto kol a smutno kolem,
když den se v mlhách tratí,
a člověk myslí na mládí,
jež víc se nenavrátí...
Ach pusto kol, tak prázdno kolem,
když vše, co ruka vsila,
vichřice dravá roznesla,
a mrtvá lícha zbyla! – – –